Výsledky jsou pouze orientační. Nejedná se o psychologickou/klinickou diagnostiku, ani o náhradu léčby duševních problémů. V případě psychických obtíží doporučujeme vyhledat odbornou pomoc. Pokud nevíte, kam se pro pomoc obrátit, můžete zavolat na některou z bezplatných Linek pomoci, nebo zaslat email na níže uvedenou adresu.

Výsledky první části:

Na škále Vysoké citlivosti od 1 do 7 jste dosáhl/a výsledku: ${entry1122757770}

Čím více je váš výsledek blíž číslu 7, tím více je pravděpodobné, že spadáte do skupiny vysoce citlivých lidí. Vysoká citlivost je hlavním projevem rysu citlivosti smyslového zpracování informací. Vysoce citlivých osob je asi 15–30 % v populaci. Pokud jste vysoce citliví, pravděpodobně si více všímáte detailů a jemných podnětů v prostředí, jako jsou pro ostatní jedince téměř nezachytitelné zvuky nebo vůně. Umíte lépe naslouchat druhým, jste si také více vědomi vlastních emocí i pocitů druhých lidí a hlouběji a déle je zpracováváte. Vynikáte vysokou empatií, proto se dokážete snadno naladit na potřeby a emoce druhých lidí, včetně dětí. Díky vyšší kreativitě jste hravější a lépe se zapojujete do her s dětmi.

Kvůli nízkému podnětovému prahu a tendenci hluboce zpracovávat informace pravděpodobně častěji zažíváte nepříjemné stavy zahlcení a přetížení podněty z okolí, a s nimi spojenou únavu a stavy vyčerpání. Rodičovská role tak může být pro vás náročnější než pro ostatní rodiče, obzvlášť co se týče výchovy malých dětí, které potřebují a vyžadují si vaši plnou pozornost a péči. Abyste stavům přetížení předcházeli je pro vás velmi důležité vyhradit si dostatek času na odpočinek, chvíli o samotě a kvalitní spánek. Velmi důležitá je pro vás také podpora okolí.

Výsledky druhé části:

Autoritativní rodičovský styl

Na škále Autoritativního rodičovského stylu od 1 do 5 jste dosáhl/a výsledku: ${entry1649679234}

Čím blíže je vaše skóre číslu 5, tím pravděpodobněji by se dala vaše výchova charakterizovat jako autoritativní. To znamená, že váš přístup a chování k dětem jsou laskavé a empatické, nicméně dokážete také s láskou dětem vytyčit hranice a dbát na jejich dodržování. Obvykle se k dětem chováte ohleduplně a smysluplně jim vysvětlujete pravidla chování a důsledky jejich porušování. Pokud má dítě problémy, snažíte se jej povzbudit, aby hledalo řešení. Podporujete samostatnost a vzájemnou komunikaci v rodině, včetně zapojení dítěte do rozhodování. Tento styl bývá označován jako zdravě asertivní a pozitivní, je vhodný pro zdravý vývoj dětí. Dítě tak vyrůstá jak v láskyplném, tak v bezpečném prostředí, kdy ví, co se od něj očekává, ale nebojí se svobodně projevit. Autoritativní styl pomáhá dítěti naučit se spolupráci ve skupině a učit se od druhých.

Výsledky je však třeba interpretovat v kombinaci s hodnotami u dalších stylů, protože jich můžete ve své výchově uplatňovat více.

Autoritářský rodičovský styl

Na škále Autoritářského rodičovského stylu od 1 do 5 jste dosáhl/a výsledku: ${entry1260546252}

Čím blíže je vaše skóre číslu 5, tím pravděpodobněji by se dala vaše výchova charakterizovat jako autoritářská. Ve své výchově pravděpodobně častěji uplatňujete striktní disciplínu, vyžadujete poslušnost bez možnosti námitek. Nevhodné chování přísně trestáte a žádoucí odměňujete. Jste obvykle velmi nároční v požadavcích směřovaných k dětem a při problémech dítě spíše kritizujete. Zřídkakdy pak dětem důsledky jejich nesprávného jednání trpělivě a s pochopením vysvětlujete. Tento styl výchovy je podle výzkumů neoptimální a může dítěti narušovat jeho sebevědomí, motivaci, schopnosti regulovat své emoce a navazovat a udržovat zdravé vztahy.

Může být mnoho důvodů, proč tento výchovný styl rodiče využívají, vzhledem k omezenému prostoru uvedu jen dva. Jedním z nich jsou stavy přetížení a vyčerpání, které může rodič zažívat v důsledku velké fyzické a psychické zátěže, z nedostatku odpočinku a chybějící pomoci a podpory od blízkých lidí. Ve stresu pak tito rodiče reagují zkratkovitě, protože jim chybí energie a motivace reagovat jiným způsobem.

Dalším důvodem může být opakování nevhodných vzorců výchovy, kterým byli tito rodiče častěji vystaveni v dětství ve své původní rodině. Pod tlakem pak reagují automaticky tak, jak se to naučili a odpozorovali od vlastních rodičů.

Poznámka: V některých případech je využití technik autoritářského stylu opodstatněné, jako jsou například situace ohrožující zdraví či život dítěte (je v pořádku na dítě zakřičet na dítě, které bez rozhlédnutí vbíhá do silnice apod.).

Rodiče mohou zvážit vyhledání pomoci ve svém okolí – psychologickou, terapeutickou nebo sociální poradnu, případně bezplatnou telefonickou či emailovou krizovou linku pro rodiče.

Laxní/příliš shovívavý rodičovský styl

Na škále Laxního/příliš shovívavého rodičovského stylu od 1 do 5 jste dosáhl/a výsledku: ${entry559639328}

Čím blíže je váš výsledek číslu 5, tím více se dá vaše výchova označit jako laxní či příliš shovívavá. Pravděpodobně umíte svým dětem být dobrým přítelem, vyjadřujete jim pochopení a podporu, ale je pro vás obtížné vytyčit dětem bezpečné hranice a pravidla pro jejich chování a dbát na jejich dodržování. Máte tendenci se dítěti spíše přizpůsobovat a vaše výchova může být nekonzistentní. Ku příkladu dětem něco nevhodného zakážete, ale pak na základě jejich tlaku rezignujete a necháte je, ať si dělají, co chtějí, i když s tím vnitřně nesouhlasíte. Děti následně nevnímají vaše hranice jako pevné, a špatně se orientují v tom, co od nich jako rodič očekáváte. Také mohou mít problémy s disciplínou, nebo se mohou naučit s lidmi manipulovat, protože se dostatečně nenaučili respektu k potřebám druhých lidí.

Pokud chcete pomoci s nastavováním hranic, můžete zvážit návštěvu odborníka, ať už jde o psychologa, terapeuta nebo sociálního pracovníka v poradně pro rodiče. Můžete se také přihlásit do vzdělávacího kurzu rodičovských kompetencí, nebo zkusit vyhledat podpůrnou rodičovskou skupinu v okolí či na sociální síti.

Výsledky třetí části

Na škále Emočního zaplavení/přetížení od 1 do 5 jste dosáhl/a výsledku: ${entry2019209444}

Pokud se váš výsledek blíží k číslu 1, pravděpodobně jste více než ostatní emočně přetížení. Emoční “ zaplavení“ (“ flooding“) je pocit přetížení v reakci na emoční afekt dítěte (výbuch křiku, pláče, vzteku apod.), kdy je zároveň negativní emoce dítěte rodičem vnímána jako zahlcující a nečekaná. Tento pocit přetížení a ochromení negativními emocemi narušuje racionální myšlení rodiče a schopnost řešit problémy ve vztahu s dítětem v klidu. Opakovaná „zaplavení“ způsobují, že rodič signály dítěte „čte“ jako ohrožující (i pokud zrovna nejsou) a vyvolávají v něm velmi silný negativní či úzkostný pocit. Tento nepříjemný pocit chce rodič co nejdříve odstranit a je tak motivován k rychlému ukončení interakce s dítětem. Výsledkem je impulzivní a zkratkovité jednání, kdy rodič například odejde z místnosti, vybuchne vzteky na dítě apod.

Opakovaná “ zaplavení“ a jejich důsledky jsou škodlivé pro zdravý vývoj dítěte, protože mohou eskalovat konflikty v rodině, narušit vztah a důvěru mezi rodičem a dítětem, v extrémních případech může docházet k násilí. Dítě se také pozorováním rodiče učí nevhodným vzorcům chování v případě konfliktu s lidmi, takže pak může mít větší sklon k problémům s regulací svého chování, například se vztekem či vyhýbavým chováním v sociálních vztazích.

Pokud chcete pomoci s pocity „zaplavení“, můžete se obrátit na rodinnou poradnu, psychologa či terapeuta ve vašem okolí. Případně můžete vyzkoušet dechová a zklidňující cvičení, strategie, metody nenásilné komunikace nebo techniky mindfulness.

Výsledky čtvrté části

Na škále Sebekritického přemítání (ruminace) od 1 do 4 jste dosáhl/a výsledku: ${entry355885221}

Pokud se váš výsledek blíží číslu 4, pravděpodobně máte vyšší sklon k sebekritickému přemítání (ruminaci). Můžete tak trávit hodně času zabýváním se sebekritickými myšlenkami zaměřenými na vlastní chyby, selhání a omezení. Ruminace je spojena s mnoha psychickými obtížemi, například zvýšeným stresem a depresivními stavy. Tento cyklus vtíravých sebekritických myšlenek způsobuje vyčerpání a snižuje schopnost lépe se napojit na potřeby a pocity dítěte.

Ruminace také narušuje schopnost zdravé regulace emocí. Rodiče se sklonem k ruminaci pak mohou více uplatňovat impulzivní a pouze krátkodobě efektivní řešení (například křičet na dítě) v případě konfliktů s dětmi, místo uplatňování řešení zahrnujících jak potřeby rodičů, tak dětí (tj. například uklidnit dítě a domluvit se společně na dalším postupu).

Pokud se potýkáte s neustálým tokem vtíravých sebekritických myšlenek, můžete zvážit konzultaci s odborníkem, jako je psycholog, terapeut nebo rodinný poradce ve vašem regionu. Alternativně můžete vyzkoušet techniky pro uvolnění a zklidnění, například dechová cvičení a relaxaci, nebo vzdělávací tréninkové programy zaměřené na rozvoj sebevědomí a akceptace.

Poděkování a informace o výzkumu

Název výzkumu: Vztah mezi citlivostí smyslového zpracování a rodičovskými styly

Děkujeme vám za účast ve výzkumné studii. Váš příspěvek je klíčový pro rozšíření našeho porozumění vztahu mezi citlivostí smyslového zpracování (SPS) a rodičovskými výchovnými styly, Po ukončení vaší účasti bychom vám rádi poskytli podrobnější informace o studii, do které jste se zapojili.

Pozadí výzkumu:

Citlivost smyslového zpracování (SPS) je osobnostní rys, který úzce souvisí s nižším podnětovým prahem, hlubším zpracováním informací, vysokou emoční reaktivitou, silnou empatií, vnímavostí k detailům a tendencí k zahlcenosti podněty z prostředí (Aron et al., 2012). Rodiče s vysokou mírou SPS (nebo-li rodiče s vysokou citlivostí) jsou často vybaveni kladnými vlastnostmi jako je empatie, vnímavost a schopnost lépe se naladit na potřeby a emoce svých dětí (Acevedo et al., 2014; Aron et al, 2019).

Některé výzkumy však poukazují i na možnou souvislost vysoké citlivosti a uplatňování stylů výchovy, které jsou hodnoceny jako méně optimální nebo negativní (Branjerdporn et al., 2019, Goldberg and Scharf, 2020).

Různé přístupy k rodičovství mohou být odrazem toho, jak vysoce citliví rodiče zpracovávají a reagují na smyslové informace. Například, někteří z nich mohou tíhnout k autoritářskému stylu výchovy, který zahrnuje striktní disciplínu a tresty, což může být způsobeno vyšší potřebou minimalizovat nečekané nebo stresující situace, jež by jinak mohly přetížit jejich nervový systém.

Jiní vysoce citliví rodiče naopak mohou vykazovat tendence k vyhýbání se situacím, které by mohly vyvolat konflikty nebo zvýšený stres. V takovém případě tíhnou k vyhovění požadavkům dítěte, i když s nimi nesouhlasí. Toto chování může vést k výchově, která je charakterizována nedostatkem jasně stanovených pravidel a hranic, což je obvykle označováno jako laxní nebo “příliš shovívavý” styl výchovy.

Naše studie se dále zaměřuje na zkoumání emočního přetížení, nebo-li zaplavení emocemi (emotional flooding), což je pocit přetížení v reakci na emoční projevy dětí, které zároveň vnímají jako nepředvídatelné a zahlcující (Gottman, 1993), a na sebekritickou ruminaci nebo-li tendenci neustále přemítat o vlastních chybách a nedostatcích (Smart et al., 2016). Cílem studie je porozumět tomu, jak tyto faktory ovlivňují vztah mezi vysokou citlivostí a neoptimálními rodičovskými styly, což by mohlo pomoci při vývoji účinnějších intervencí zaměřených na podporu rodičovských kompetencí u vysoce citlivých osob.

Citlivé otázky a práva účastníků:

Jsme si vědomi možné citlivosti některých témat a otázek studie. Pokud máte jakékoli otázky nebo obavy vyvolané účastí ve studii, prosím, neváhejte se na nás obrátit. Jsme připraveni poskytnout podporu a poradenství v případě potřeby.

Důvěrnost a kontaktní informace:

Zaručujeme zodpovědný přístup k ochraně vaší důvěrnosti. Vaše data jsou chráněna a přístupná pouze oprávněným členům výzkumného týmu. Pro další otázky nebo obavy nás neváhejte kontaktovat na adrese xpanosovad@student.unyp.cz.

Vyjádření pocitů a obav:

Pokud máte jakékoli pocity nebo obavy související s účastí ve studii, využijte možnosti nám je sdělit. Vaše zpětná vazba je pro nás cenná a může přispět k lepšímu pochopení a zlepšení budoucího výzkumu.

Přístup k výsledkům studie:

Pokud máte zájem o získání výsledků studie, kontaktujte nás prosím prostřednictvím e-mailu na adrese xpanosovad@student.unyp.cz.

Kontaktní informace:

V případě jakýchkoli dotazů se můžete obrátit na výzkumného pracovníka na adrese xpanosovad@student.unyp.cz. Vaše zpětná vazba je pro nás důležitá.

Ještě jednou vám děkujeme za účast v této studii, která přispívá k rozvoji znalostí v oblasti psychologie.

Pokud byste chtěli získat více informací o citlivosti smyslového zpracování, doporučujeme navštívit následující webové stránky:

Elaine Aron's Website, kde najdete články a výzkumy od Dr. Elaine N. Aron, přední expertky na téma vysoké citlivosti.
Institut pro vysokou citlivost, z.s. Zabývá se vytvářením a realizací programů pro vysoce citlivé osoby, šířením informací o vysoké citlivosti mezi odborníky i laickou veřejností, a spoluprací s odborníky.

Zdroje a odkazy na literaturu:

Acevedo, B. P., Aron, E. N., Aron, A., Sangster, M. D., Collins, N., & Brown, L. L. (2014). The highly sensitive brain: an fMRI study of sensory processing sensitivity and response to others' emotions. Brain and behavior, 4(4), 580-594.

Aron, E. N., Aron, A., Jagiellowicz, J. (2012). Sensory processing sensitivity: A review in the light of the evolution of biological responsivity. Personality and Social Psychology Review, 16(3), 262–282. https://doi.org/10.1177/1088868311434213.

Aron, E. N., Aron, A., Nardone, N., & Zhou, S. (2019). Sensory processing sensitivity and the subjective experience of parenting: An exploratory study. Family Relations, 68(4), 420-435

Branjerdporn, G., Meredith, P., Strong, J., & Green, M. (2019). Sensory sensitivity and its relationship with adult attachment and parenting styles. PLoS One, 14(1). https:// doi.org/10.1371/journal.pone.0209555.

Goldberg, A., & Scharf, M. (2020). How do highly sensitive persons parent their adolescent children? The role of sensory processing sensitivity in parenting practices. Journal of Social and Personal Relationships, 37(6), 1825-1842

Gottman, J. M. (1993). A theory of marital dissolution and stability. Journal of family psychology, 7(1), 57.

Smart, L. M., Peters, J. R., & Baer, R. A. (2016). Development and validation of a measure of self-critical rumination. Assessment, 23(3), 321-332.

Dotazník o citlivosti smyslového zpracování a výchovných stylech v ČR

Oblíbené produkty